Prvním a zde mi osobně nejbližším tématem navazujícím na odkazy právní osvěty budiž téma invalidních důchodů. Zde jak již z výše uvedeného vyplývá, opravné prostředky jsou zde poněkud odlišné od jiných zde řešených témat zejména co se zákonných předpisů opravného prostředku týče. Zde se totiž nevyužívá klasického pojetí odvolání dle správního řádu, ale námitek dle "zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 582/1991 Sb." s návaznosti na správní řád co se náležitosti námitky jako opravného prostředku týče. Byť to zní složitě, prakticky o nic moc odlišného nejde, kdy toto vyplývá i se zde níže doložených vzorů námitek. Tento fakt zde pak prosím berte jen jako informaci, kterou si pak můžete pečlivěji prostudovat v níže uvedených záložkách zde primárně záložky „Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 582/1991 Sb. – ad. Námitka“, také v návaznosti na záložku „Správní řád“.

Co se základních informací týče, námitka se podává do 30 dní od následujícího dne po doručení rozhodnutí, ne posudku, ale vždy proti rozhodnutí! Doplňuji pak, že co se poučení o opravných prostředcích týče, musí být vždy uvedeno v závěru, kdy i tam lze získat jistou nápovědu co se lhůt podání týče. Námitka se pak obecně i dle správního řádu podává u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, kdy však jej klidně můžete zaslat i na v námitce uvedenou adresu ústředí v Praze.

Ohledně samotných námitek: Námitky jako takové jsou zde uvedeny ve vícero podobách, kdy ta hlavní a editovatelná verze souboru „.doc“ je dostupná jako první a druhá v pořadí. První slouží jako úplné právní minimum, kdy postačí pouze vypsat hlavičku (jméno, adresu, číslo jednací apod.) - tedy vše červeně vyznačené. Druhá v pořadí je námitka obsahující i možnost argumentace co se rozporu posudkového závěru týče, kdy i toto je zde doporučené, kdy opět platí, přepisuje se pouze červeně vyznačený text. Čím důkladněji je pak námitka z odborného hlediska sepsaná, tedy čím důkladnější jsou v námitce uvedeny a odbornými nálezy podpořeny rozpory, tím lépe i pro případný navazující soudní spor. I když posudkoví lékaři moc našim vyjádřením v této fázi řízení nevěnují pozornost, je dobré být důkladní a věcní. Jako příklad takové námitky pak uvádím třetí zde v pořadí uvedený soubor, kdy tento berte jako takový etalon a mustr. Každopádně čím pečlivěji je onen rozpor prvotně sepsán, tím méně práce je pak s případným sepsáním žaloby, kdy i toto je cílem. Se sepsáním žaloby a tam uvedenými rozpory či stylistickou úpravou zdejších námitek také rád pomohu, kdy pokud toto potřebujete, klidně napište. Opětovně však prosím o strpení a pochopení faktu, že i já sám jsem nemocen, handicapován, a při záplavě všech možných mailů nejsem schopen reagovat na všechny. Také proto je zde tento web, kdy se danou věc pomoci snažím co nejvíce efektivizovat tak, abych zkrátil mojí reakční dobu a pokud možno i rozšířil okruh těch co pomoc potřebují "napřímo". Co se referencí týče, jsou na titulní straně, kdy myslím pěkné portfolio mám ve skupině „Postižení proti ČSSZ“ či níže doloženými vzory. Také zde přidávám svůj příběh, kdy myslím i ten jasně prokazuje mojí úroveň i praxi zejména řešení témat invalidních důchodů.

Závěrem pak ještě opět podotknu na vhodnost rozporovat posudek co se medicínský odborné části týče, kdy zde je nutné nejen rozporovat posudkový závěr, ale často také správně interpretovat odborné lékařské nálezy vůči posudkovému právu. V tomto mohu pomoci, kdy toto je také řekněme alfou a omegou našich sporů s ČSSZ a LPS, IPZS jako celku. I zde je proto potřeba pečlivosti, kdy toto platí dvojnásob zejména u soudních sporů a rozporů proti posudkovým závěrům tam určené LPS MPSV.

V návaznosti na další zde řešené téma příspěvku na péči řešeného v samostatném odkazu zde, přikládám i zde formy a ukázky opravných prostředků. Co se formy týče je navázán na správní řád, kdy i dle něj se zde oproti invalidním důchodům podává klasické odvolání. Lhůta pro podání odvolání je 15 dní, kdy začíná běžet následující den po obdržení rozhodnutí. Toto pak mimo jiné vyplývá i z poučení o opravných prostředcích uvedených v závěru každého rozhodnutí.

Co se pak samotného odvolání týče je zde opět uvedeno ve vícero podobách, kdy ta hlavní a editovatelná verze souboru „.doc“ je dostupná jako první a druhá v pořadí. První slouží jako úplné právní minimum, kdy postačí pouze vypsat hlavičku (jméno, adresu, číslo jednací apod.) - tedy vše červeně vyznačené. Obdobné je také možné podat i u neuznání příspěvku na péči u dětí, kdy i tato možnost je zde v tomto podání dostupná jako druhá v pořadí. Třetí níže v pořadí je pak odvolání obsáhlejší, kdy se jedná o verzi více umožňující argumentaci co se rozporu odborné části posudkového závěru týče, kdy i toto je zde doporučené, kdy opět platí, přepisuje se pouze červeně vyznačený text. Čím důkladněji je pak odvolání z odborného hlediska sepsané, tedy čím důkladnější jsou v něm uvedeny a odbornými nálezy podpořeny rozpory, tím lépe i pro případný navazující soudní spor. I když posudkoví lékaři moc našim vyjádřením v této fázi řízení nevěnují pozornost, je dobré být důkladní a věcní. Jako příklad takového odvolání pak budiž zde i onen třetí zde v pořadí uvedený soubor, kdy jej takto berte i jako takový mustr.

Mimo řečené je pak možno vyjádřit se i k podkladům rozhodnutí ve věci příspěvku na péči, kdy i k tomuto musíme být podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu vyzváni. Dle zmíněného paragrafu se tak máte možnost před vydáním rozhodnutí ještě i vyjádřit k jeho podkladům a navrhnout jejich doplnění, kdy o této možnosti musí informovat Úřad práce, kdy Vám takto musí i umožnit nahlédnout do spisu. V praxi na toto bývá doba Úřadem práce stanovená často v rozmezí 5-8 dní, kdy i tam je možnost podání rozporu jehož mustr také níže jako čtvrtý v pořadí dokládám. I zde platí vše výše zmíněné, kdy se upravuje pouze červeně vyznačený text, přičemž struktura jako taková zůstává. Co se podání tohoto doplnění rozporu týče je potřeba si ujasnit, že danou věc nejčastěji rozporu nějaké nejasnosti či chyby posudkových lékařů budou opět posuzovat ti samí lékaři jako doposud, kdy i takto je zde otázka smyslu podání takového rozporu, pakliže posudkoví lékaři jen těžce uznávají vlastní pochybení – opět poznatek z praxe. V praxi tedy tímto dochází jen k prodlužování doby vyřízení námi potřebného příspěvku na péči, kdy se nám řádný opravný prostředek tako časově oddaluje, kdy už tak je čas zde naším nepřítelem. Proto podání tohoto rozporu zvažte, kdy však pokud se pro něj rozhodnete vzor k dispozici máte.

Celkově pak vždy u každého opravného prostředku platí, že čím pečlivěji je prvotně sepsán, tím méně práce je pak s případným sepsáním žaloby, kdy i toto může být motivací. Se sepsáním žaloby a tam uvedenými rozpory či stylistickou úpravou také i zde jako v případě invalidních důchodů rád pomohu, kdy i pokud toto potřebujete klidně napište. Mé reference jsou na titulní straně, kdy myslím pěkné portfolio mám ve skupině „Postižení proti ČSSZ“ či níže doloženými vzory. Také přidávám svůj příběh, kdy myslím i ten jasně prokazuje mojí úroveň i praxi, však zejména řešení témat invalidních důchodů.

Závěrem pak ještě opět podotknu na důležitost rozporovat posudek co se medicínský odborné části týče, kdy zde je nutné nejen rozporovat posudkový závěr, ale často také správně interpretovat odborné lékařské nálezy vůči posudkovému právu. V tomto mohu pomoci, kdy toto je také řekněme alfou a omegou našich sporů s ČSSZ a LPS, IPZS jako celku. I zde je proto potřeba pečlivosti, kdy toto platí zejména u soudních sporů a rozporům proti posudkovým závěrům tam určené LPS MPSV.

Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je již zmíněn na titulní straně odkazu právní osvěty zdejšího webu. Důvodem proč jej zmiňuji i zde je jeho nyní odlišné zaměření, pokračování věnující se zejména těm částem zákona v kontextu opravných prostředků. Jak již z úvodního odstavce vyplývá, zejména invalidní důchody se ve věcech procesních sice technicky řídí pravidly správního řádu (co se náležitostí námitek týče tam § 82), však v kontextu opravných prostředků mají souvislost se zde prezentovaným zákonem a tam rozmezí paragrafů § 88 – § 88a – § 89. Zde se pak prolínají „námitky“ se zmíněným správním řádem, kdy je také na něj § 88 odst. 3 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení navazuje. Nejen však správní řád je zde navázán, kdy zde odkazuji na § 88 odst. 5) dále co se odkladných účinků týče. Myslím tedy zajímavé téma, kdy proto také níže cituji rozsah § 88 – § 89 zmíněného zde zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

§ 88 Námitky - vybrané citace

(1): Proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.

Zde pozn.: citované body b) a e) až g) §3 odpovídají orgánům sociálního zabezpečení, konkrétně: b) Česká správa sociálního zabezpečení, e) ministerstvo vnitra, f) ministerstvo spravedlnosti, g) ministerstvo obrany.

(2): Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu.

(3): Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu.

(4): Orgán sociálního zabezpečení rozhodne o námitkách ve lhůtách stanovených podle § 71 správního řádu; tyto lhůty počínají běžet dnem doručení námitek orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k rozhodnutí o námitkách. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu (§ 8 odst. 7), prodlužují se lhůty podle věty první o 60 dnů. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami.

(5): Námitky nemají odkladný účinek, s výjimkou námitek podaných proti rozhodnutím vydaným podle § 116 odst. 2 věty druhé, § 118a odst. 1 až 3, § 118b a 118c a § 64 odst. 6 a 7 zákona o důchodovém pojištění.

(6): Námitky nelze podat proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o námitkách nebo o odvolání.

(7): Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni; nemohou se na něm podílet ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.

(8): Není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.

(9): Námitky lze podat též u kterékoliv územní správy sociálního zabezpečení, pokud rozhodnutí vydala Česká správa sociálního zabezpečení; účinky podání námitek jsou zachovány, byly-li podány územní správě sociálního zabezpečení ve lhůtě podle odstavce 1. Územní správa sociálního zabezpečení je povinna námitky neprodleně postoupit České správě sociálního zabezpečení.

Se zde v úvodu záložky tohoto zákona, neměl by Vám ujít také § 88a ustanovující právní moc a opravné prostředky a dále možnosti soudního přezkumu ve věcech důchodového pojištění § 89 zde pro nás důležitého zejména odst.1, kdy jej také oba cituji.

§ 88a Právní moc a opravné prostředky

(1): Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) ve věcech důchodového pojištění je v právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat námitky.

Zde opět pozn.: citované body b) a e) až g) §3 odpovídají orgánům sociálního zabezpečení, konkrétně: b) Česká správa sociálního zabezpečení, e) ministerstvo vnitra, f) ministerstvo spravedlnosti, g) ministerstvo obrany.

(2): Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) o námitkách nabývá právní moci dnem oznámení.

(3): Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) ve věcech důchodového pojištění, které není v právní moci, je předběžně vykonatelné, s výjimkou rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, které mají odkladný účinek.

(4): Proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a e) až g) ve věcech důchodového pojištění včetně rozhodnutí o námitkách se odvolání ani rozklad nepřipouští.

§ 89 Soudní přezkum rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění - vybraná citace odstv. 1

(1): Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí, která jsou podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění; soud přezkoumá takové rozhodnutí jen při rozhodování o žalobě proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o důchodu.

Mimo naší pozornost by pak neměl ujít ani § 86 řešící samotná rozhodnutí, přičemž z něj bych upozornil zejména na § 68 odst. 5 b ustanovující poučovací právo v případě možností podání opravných prostředků a lhůt k jejich učinění. Toto zde uvádím proto, že každé vyrozumění, námitka, odvolání, posouzení apod., musí ve svém závěru obsahovat právě ono poučení o možnostech podání opravných prostředků, kdy i toto je nutností danou zákonem.

Zákon č. 500/2004 Sb. aneb správní řád, právní předpis již nejen v předchozí zde uvedené záložce zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zmíněný. Co se jeho významnosti týče je stěžejní, kdy jeho důeležitost byla již také rozvedena na úvodním odkazu tohoto tématu právní osvěty odkazu zde. Právě tam byl také pečlivě v pro nás klíčových parametrech rozveden, mimo tématu opravných prostředků, kterému se věnují zde, níže. Co se samotného vymezení opravných prostředků ve správním řádě týče, je ustanoven v rozmení § 81 – 93. Samozřejmě správní řád navazuje i tématem opravných prostředků dále v rozmezí § 94 - 99, ale zde již o tzv. "přezkumné řízení" chápané jako opravný prostředek mimořádný, tedy něco co je již nadstandard zdejšího pojetí výkladu části správního řádu v kontextu tohoto webu i naší iniciativy. Každopádně i nejen zde zmíněné pragrafy si můžete prostudovat, kdy odkaz na samotný správní řád naleznete zde pod tímto odkazem. V rámci naší iniciativy a výše uvedených vzorů však zůstanu jen u výkladu řádných opravných prostředků "odvolacího řízení", kdy tímto přímo navazuji a cituji § 81 dále.

§ 81 Odvolání - vybrané citace

(1): Účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak.

(2): Právo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal.

(3): Jestliže odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu.

(4): Statutární orgán právnické osoby má právo podat odvolání proti rozhodnutí, jímž má být omezena způsobilost právnické osoby samostatně jednat před správním orgánem, i když je toto rozhodnutí předběžně vykonatelné.

§ 82

(1): Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.

(2): Odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.

(3): Pokud odvolání směřuje jen proti některému výroku rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, které netvoří nedílný celek s ostatními, a pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků, nabývá zbytek výrokové části právní moci, umožňuje-li to povaha věci.

(4): K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním.

§ 83 - Odvolací lhůta

(1): Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.

(2): V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 68 odst. 5 lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

§ 86 - Podání odvolání a postup správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal

(1): Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.

(2): Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, zašle stejnopis podaného odvolání všem účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat, a vyzve je, aby se k němu v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 5 dnů, vyjádřili. Podle okolností dále doplní řízení. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo bylo-li nepřípustné.

(3): Ustanovení § 82 odst. 4 věty první platí pro vyjádření účastníků k podanému odvolání obdobně. Vyjádření účastníků k podanému odvolání jsou součástí spisu. K vyjádřením podaným po lhůtě se nemusí přihlížet.

§ 87

Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání.

§ 89

(1): Nestanoví-li zákon jinak, je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán.

(2): Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

§ 90 Rozhodnutí odvolacího správního orgánu

(1): Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné,

a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,

b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. Odst. 1: Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné,

a napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,

b napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání, anebo

c napadené rozhodnutí nebo jeho část změní; změnu nelze provést, pokud by tím některému z účastníků, jemuž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se; podle § 36 odst. 3 se postupuje, pouze pokud jde o podklady rozhodnutí nově pořízené odvolacím správním orgánem; je-li to zapotřebí k odstranění vad odůvodnění, změní odvolací správní orgán rozhodnutí v části odůvodnění; odvolací správní orgán nemůže svým rozhodnutím změnit rozhodnutí orgánu územního samosprávného celku vydané v samostatné působnosti.

(2): Podle odstavce 1 písm. a) postupuje odvolací správní orgán též tehdy, jde-li o odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a nabylo-li již rozhodnutí ve věci právní moci, ledaže by rozhodnutí o tomto odvolání mohlo mít význam pro náhradu škody.

(3): Odvolací správní orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem.

(4): Jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

(5): Neshledá-li odvolací správní orgán důvod pro postup podle odstavců 1 až 4, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Jestliže odvolací správní orgán změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí.

(6): Rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí (§ 88).

§ 91

(1): Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1.

(2): Pokud je napadené rozhodnutí předběžně vykonatelné, platí pro účinky jeho zrušení ustanovení § 99 obdobně.

(3): Pokud odvolatel vzal podané odvolání zpět, řízení o odvolání je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání. Pokud všichni odvolatelé vzali podané odvolání zpět, odvolací řízení je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání posledního z odvolatelů. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci. O skutečnosti, že řízení bylo zastaveno, správní orgán vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu a vyrozumí se o něm odvolatelé, jakož i jiní účastníci, pokud byli o podaném odvolání uvědoměni podle § 86 odst. 2. Odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí odvolacího správního orgánu.

(4): Je-li v řízení více účastníků a všichni se vzdali práva podat odvolání, nabývá rozhodnutí právní moci dnem následujícím po dni, kdy tak učinil poslední z nich.

§ 92

(1): Opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.

(2): Dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že odvolání bylo podáno včas a že je přípustné, vrátí věc správnímu orgánu, který rozhodl v prvním stupni.